Vaneska je otočená pěkně hlavičkou dolů, je sice trochu větší, ale prý to zvládnu. Poté zavolala do porodnice k Milosrdným bratřím, a objednala mě na příští týden na naše první ozvy. Pak už jsem se jen rozloučila, ona mi popřála hodně štěstí a že se uvidíme po šestinedělí. A tak jsem jela domů a už se moc těšila na příští středu do porodnice, až se tam konečně podívám.

O několik dní později jsem se konečně dočkala i postavení postýlky. Přes internet jsem si již před dvěma týdny objednala sadu do postýlky, tak už konečně sada došla. A tak Vítek vzal několik šroubováků a postýlku jsem společně postavili. Museli jsme posunout i naši postel, protože by se tady ani postýlka nevešla.

19. května jsme jeli s Vítkem poprvé do porodnice. Nakonec jsme tam i úspěšně trefili akorát jsme nemohli nikde zaparkovat. Všechny místa u nemocnice byla obsazená tak jsme museli hledat ve vedlejších ulicích a pak nakonec našli. Když jsme vešli vstupními dveřmi, vypravili jsme se nejdříve na vrátnici, u které byla velká tabule a na ní rozepsáno v kterém patře co najdeme. Ochotná paní na vrátnici když nás viděla tak nás rovnou poslala tam kam jsme potřebovali. Asi je už zvyklá, že tam lidi bloudí.

A tak jsme se vyškrábali do druhého patra a před námi se otevřela veliká chodba, která byla pomalována nádhernými obrazy. Zazvonili jsme na zvonek a pak už jen čekali až nás někdo pozve dál. Po 5 minutách jsme se dočkali, ale Vítek musel počkat venku. Mě sestřička posadila na pohovku, na břicho mi upevnila pásy, na kterých byla čidla, která měřila ozvy našeho miminka. Musím říct, že to byly zajímavé zvuky. Z přístroje začal vylézat papír, na kterém byly křivky zachycující tlukot srdce a práci dělohy. Po dvaceti minutách, kdy jsem byla na přístroji upoutaná si mě zavolala moc příjemná paní doktorka do ordinace. Vyzvala mě ať se posadím do křesla a začala mě zpovídat, jestli jsem byla někdy na nějaké operaci, zda trpím na nějaké alergie na léky, na nemoci které se vyskytují u nás v rodině a na různé podobné věci. Po tom mě poslala, ať si lehnu na pohovku a že se podívá a změří miminko. Malá má prý hlavičku pěkně dole, váží zhruba 3,38 kg a že je vše v pořádku. Tak jsem se zase oblékla a mohla jsem jít. Domluvili jsme si další prohlídku na další středu. A tak jsem jeli opět domů…